Vlčnovské búdy tvoří památkovou rezervaci nadzemních vinohradnických staveb (lisoven bez sklepa). Pozemek přímo navazuje na tuto lokalitu.

První zmínka o búdách, jak uvádí Pavel Bravenec ve své stati Vlčnovské búdy a jejich sklepy, je již roku 1544. Většinou jsou búdy stavby většinou nadzemní, beze sklepů. Tím se zdejší búdy odlišují od vinných sklepů, jak je známe z jižních oblastí Slovácka. Búda má pouze dvě místnosti – v té první se víno lisuje a koštuje, v druhé, zadní, tzv. komůrce, se skladuje.*
*Jiří Jilík – Slovácké noviny 25.7.2001

Vinohradnická búda je jednopodlažní objekt se sedlovou střechou, částečně podsklepený. Vnější architektonický výraz vychází z tradičních stavení včetně barevného řešení. Jižní fasáda plně vychází z tradičních staveb, fasáda je tvořena vstupními dveřmi a dřevěným štítem. Prosklená část štítu je plně kryta dřevěnými prkny, které jsou rozděleny do otáčivých modulů jako obdoba okenic. Severní fasáda směrem k obhospodařovaným pozemkům vychází z dispozičního řešení a současných požadavků. Dřevěná vrata umožňují plné propojení interiéru s terasou, respektive exteriérem. Štít je prosklený a prosvětluje interiér. Terasa je kryta přesahem střechy. Toto řešení maximálně minimalizuje cizorodé prvky jako jsou terasy, které neodkazují k tradičním stavení búd. Tento princip je maximálně podpořen konstrukčním řešením střechy, které umožňuje vytvoření přesahu jako konzoly, bez pomoci dalších podpěrných sloupků.

Ve vnitřním uspořádání objektu je využita svažitost terénu, přízemí se směrem k jihu snižuje. Severní část objektu je podsklepená. Sklep částečně zasahuje pod terasu a je prosvětlen pomocí světlíku umístěným v úrovni terasy.