Na chvíli jsme opustili naši kancelář a vzali do rukou místo počítačové myši kladívko, vrtačku a letlampu. Přesunuli jsme se do kraje balvanů rozkládajícího se na rozhraní středních a jižních Čech, abychom zde vytvořili lesní útulnu, pozorovatelnu a chlapskou zašívárnu v jednom.

Bez stálého zdroje energie, ze dřeva z nedalekého polomu vznikl černý objekt. Ve zvlněném terénu posazený na balvany, skrytý na kraji lesa hledí do prazvláštní hobití krajiny. Uzavřený, neříká čím může být – snad Noemovou archou? Jen vzdoruje nepřízni počasí a čeká na příchod toho, pro nejž byl stvořený. Jen ten mu může dát měřítko a sílu otevřít se. Až poté zvláštní vzezření dostává jasný smysl. Uvnitř sebe v nižší části ukryje stojící lidskou postavu, ve svažující se zbylé části je platformou pro množství činností, útulným místem nad zemí.

Náš klient za námi přišel s myšlenkou udělat v krajině svůj úkryt, „zášivárnu“, kde bude nabírat sílu pro náročnou práci v Praze. Vyrazili jsme s ním do kraje mezi středními a jižními Čechami, odkud pochází a kam od dětství rád jezdí. Zavedl nás na pozemek uprostřed polí a lesů a luk, plný zvláštních balvanů, do místa odlehlého a tak trochu zapomenutého. Nejlépe ji charakterizují slova kronikáře z blízké vesnice: „Krajina kolem jest tichá a velmi zdravá. Kdo v tuto krajinu zavítá, bývá uchvácen tajemným klidem, jelikož není nikde v okolí žádného průmyslného podniku a lidé se živí hlavně polním hospodářstvím a chovem dobytka. …. Stavení jsou většinou dřevená a slámou krytá, což mile působí na oko pozorovatele a hlavou kmitnou dávno­věké vzpomínky jak bývalo jindy a jak jest dnes. Lidé zdejší krajiny jsou pracovití, povahy dobrosrdečné, ducha zbožného. Ze žulových balvanů, kterých jest zde dosti, tesají se různé potřeby.“ Magická krajina si nás ve spojení se záměrem klienta okamžitě získala. Z klienta se mezitím stal náš kamarád a my se rozhodli, že „útulnu“ jak jsme ji později nazvali, postavíme všichni dohromady vlastníma rukama. Stavební materiál byl předem dán: základem bylo dřevo z blízkého lesa, vše ostatní s využítím místních zdrojů a řemeslníků.

Navrhli jsme kompaktní uzavřený objem, objekt volně stojící na balvanech, se zvedlou zádí na velkém z nich. Uzavřený černý objekt z opáleného dřeva. Uvnitř skrývá jeden spojitý vnitřní prostor o rozměrech 3,1 x 5,8 m. Ve vstupní části volná rovná plocha v délce 2,3 m s výškou tak akorát pro stojícího člověka, otevřená velkou prosklenou plochou na výhled. Zbytek délky objektu je stupňovitě zvednut k otvoru směrem do korun stromů, zakončen plochou pro ležení. Tedy prostor multifunkční nejen na přebývání, ale i na menší akce, představení, rozjímání. Pod jednotlivými stupni je úložný prostor, překlopením jedné z lavic vzniká druhé dvojlůžko. Oba prosklené otvory se zavírají velkými okenicemi, ten větší pomocí kladky a navijáku s klikou. Pro chladnější období roku je stavba vybavena malými kamny zaústěnými do plechového komínu.

Základní nosnou kostrou útulny je trámková konstrukce, která vznikla ve spolupráci s místními tesaři. Vně je celá obita prkny s polodrážkou, následně opálenými. Materiál pro prkna i trámky je vytěžen z majitelova blízkého polomu. Zevnitř je konstrukce z důvodu ztužení a s ohledem na cenu opláštěna OSB deskami. Střecha je překryta dvěma vrstvami asfaltových pásů. Odvodnění obstarává šikmo uložený ocelový L profil, který je zároveň v části nad velkým oknem konzolou pro osazení vodicích kol kladky. Všechny ocelové prvky připravil dle naší dokumentace zámečník z blízké vesnice. Stavbu jsme smontovali během několika prodloužených víkendů mezi podzimem 2012 a jarem 2013