Lávka v Hlásné Třebani
2018 / užší architektonická soutěž

autoři
Ing. arch. Přemysl Jurák
Ing. arch. Karel Filsak

statická část
Ing. Libor Pokorný

Údolí Berounky s návrhem lávky - most stůl

Řešení vychází ze snahy o nalezení čisté elegantní formy při důrazu na ekonomicky hospodárné řešení využití menších rozponů. Výsledkem je abstraktní tvar, který odhaluje svou podstatu: samostatně stojící objekt. Svébytná socha rozkročená v řece jen letmo se dotýkající břehů. Lávka jako „stůl“.

Pohled z lávky směrem k Hlásné Třebani

Pro lávku je charakteristický princip kontrastu uzavřeného a transparentního, pevně stojícího v řece a plujícího v prostoru, plného a prázdného, patinovaného a ryzího.
Materiálové řešení je založeno na harmonickém kontrastu jednotlivých částí konstrukce. Všechny části konstrukce ponecháváme v esenciální barevnosti materiálů či prvku, kterými jsou tvořeny. Pilíře jsou navrženy jako betonové s otryskanou povrchovou úpravou. Tento povrch odkryje kamennou drť, zrna se dostatečně otlučou a ukáží jejích přírodní složku ve své kráse a brilanci. Betonu se tak dostane přirozeného ušlechtilého kamenného povrchu, který svojí estetikou bude navazovat na přírodní charakter říčního koryta. Střední část lávky je upravena metodou černění zinku. Výsledkem je ušlechtilý patinovaný povrch, jehož výhodou je bezúdržbovost. Časem bude jeho výraz ještě zesilovat. Krajní spojovací lávky jsou žárově zinkované, aby bylo docíleno vysokého lesku a podpořila se tak jejich subtilita. Pochozí části, zbavené své nosné funkce v podélném směru, nabízí opticky zajímavý pohled na postupně se odkrývající jednotlivé částí mostu i průhledy směrem dolů na vodní hladinu. Osvětlení lávky pracuje s nepřímým nasvětlením nosných částí konstrukce.

Vojenská axonometrie - návrh lávky

Třebaň je prvně zmiňována v roce 1000, kdy byla věnována knížetem Boleslavem III. ostrovskému benediktinskému klášteru. V roce 1357 vykoupil ves Karel IV. a připojil ji k hradu Karlštejn. V 15. století je Přední Třebaň přejmenována na „Hlásnou“ podle robotní povinnosti mužů obce vykonávat strážní a hlásnou službu na věžích a hradbách Karlštejna.
Jsme si dobře vědomi stanovené minimální podjezdné výšky 214,05 m n. m. v tomto místě Berounky. Tato výška však souvisí až se záměrem splavení tohoto úseku řeky, jehož realizací by došlo k narušení doposud dochovaného přírodního charakteru řeky Berounky. Domníváme se, že jednoduché řešení bez zbytečně komplikovaného mimoúrovňového nástupu, je nutný předpoklad pro vytvoření nové příjemné spojnice obou břehů s nijak nerušeným výhledem na meandry řeky Berounky. Návrh dodržuje osazení spodní hrany lávky na úroveň Q100 včetně předepsaného odstupu. Navrhujeme přímou konstrukci mostu tak, aby ji bylo možné zvednutím podélných nosníků a navýšením výšky pilířů, až ve chvíli nejisté budoucí potřeby splavnosti, osadit na předepsanou zvýšenou úroveň, tedy o 1,7 m oproti navrhovanému stavu Q100. Krajní volné konce lávky se jednoduše zvládnou výšení střední části lávky při dodržení podélného sklonu. Jedná se o symbolické použití motivu padacího mostu.

Schématický pohled na lávku a koryto Berounky

Nosná konstrukce mostovky je ocelová svařovaná, spodní stavba železobetonová – pilíře budou založeny na vrtaných pilotách, opěry plošně. Použije se konstrukční ocel vyšší pevnosti S355, beton C30/37 a betonářská výztuž z oceli B500B. Ze statického hlediska se jedná o spojitý nosník o třech polích s vloženými klouby (Gerberův nosník). Nad středním polem je navržen nosník s převislými konci, na který kloubově naváží nosníky v krajních polích s uložením na opěrách.

Zatížení se přenese z pochozí “chodníkové” konstrukce na hlavní nosníky přes příčníky, které budou s nimi pevně spojeny. Vytvoří tak ve vodorovném směru s hlavními nosníky relativně tuhý celek (zavětrování) proti příčné a torzní ztrátě stability při ohybu. K zavětrování ještě přispěje dílčím způsobem systém křížem napnutých táhel podpírající rošty chodníku a potrubí plynovodu. Geometrie a celkový návrh vyplývá z výkresových příloh a pohledů. Únosnost a použitelnost konstrukce byla ověřena předběžnými posudky s tím, že nejvíce se k mezním hodnotám blíží štíhlost nosných prvků, dále deformace (průhyb) a nejméně únosnost.

Postup výstavby:
– osazení dočasné pontonové lávky kotvené k pilířům stávající lávky
– demolice stávající lávky, resp. pouze mostovky a opěr při eventuálním využití stávajících pilířů jako provizorní skruže
– zhotovení základů a konstrukcí nových opěr a pilířů
– postavení provizorních skruží (možnost využití i stávajících pilířů po odstranění mostovky), vytvoření „plošin“ na skružích jako podklad pro ukládání a spojování dílů mostovky
– zhotovení chodníku, osazení plynovodu
– provedení ochrany proti korozi
– odstranění provizorních skruží, event. původních pilířů, pokud byly využity
– dokončovací práce (úpravy terénů, napojení přístupových cest aj.)

Propočet předpokládaných investičních nákladů:
Cena za m² obdobné konstrukce – 95 000 Kč/m²
Výměra navržené lávky – 444 m²
Investiční náklady – 42 180 000 Kč

Výkres půdorysu lávky

Související aktuality: